000 ZÁKLADNÍ INFORMACE V PŘÍPADĚ ŠKUBÁNÍ / Stresu / agrese (zde k nastudování)

Kód: 372
0 Kč

ŠKUBÁNÍ a STRES -  ROLE STRAVY

Často od majitelů slýchám, že za škubání může stres a s tím se nedá nic dělat.  Jedním s faktorům ovlivňujícím náladu, smutek, stres je role serotoninu. Z výzkumu u lidí víme, že se hladina serotoninu ovlivnit například dostatečným pohybem či pobytem na slunci. Stejně tak nové výzkumy prokazují, že však velká část serotoninu vzniká i v trávicím traktu a serotonin vzniklý ve střevech ovlivňuje činnost mozku tzv. Brain‑Gut Axis (tzv. osa mozek‑střeva), u které se stále více zdůrazňuje i nezanedbatelná role střevního mikrobiomu  ( harmonizace trávení HUMAC, PAPENDO).

Právě díky serotoninu (a dalším látkám) mohou orgány trávicího traktu (zejména střevo) i střevní bakterie ovlivňovat nervové vzruchy vedoucí do mozku, a tak na něj přímo působit.

Serotonin ale také zdraví střeva a mikrobiomu jsou tedy nesmírně důležitými faktory pro náladu a psychický stav. Jaké potraviny a doplňky stravy by nám za tímto účelem mohli pomoci?

Potraviny bohaté na tryptofan

Vzhledem k tomu, že základní látkou pro tvorbu serotoninu je tryptofan a obě tyto látky je možné přijímat ve stravě, to opravdu vypadá, že potraviny s jejich obsahem mohou vést k jeho zvýšení v mozku. Serotonin přijatý v potravinách není schopen se do mozku vůbec dostat, navíc je ho v potravinách zanedbatelné množství, proto vůbec nemá smysl se nad těmito potravinami zamýšlet. O něco veselejší je to s potravinami obsahujícími tryptofan.  Potraviny ale chápejme pouze jako bohaté zdroje tryptofanu, ze kterých si tělo tvoří v mozku libovolné množství serotoninu.

Není to tedy o tom, že se sní potravina bohatá na tryptofan a jako zázrakem se zlepší nálada. Mozek si totiž velmi precizně reguluje množství tryptofanu, které do něj nárazově může projít. A to samé platí i o následné tvorbě serotoninu. Určitý problém představuje i fakt, že tryptofan přijatý z potravinového zdroje "soutěží" o vstup do mozku s ostatními aminokyselinami, takže do mozku se ho dostane relativně malé množství. 

Tryptofan potřebuje vitamín B6 (zdroj například pivovarské kvasnice či oves), aby tělo bylo schopné přeměnit tryptofan na obdivovaný serotonin.

Mořské řasy (multipap) jsou dalším kvalitním zdrojem hledaného tryptofanu.

 

Vitamin D

Ví se už poměrně dlouho, že vitamin D není pouze látkou potřebnou pro zdravé kosti. A spojitost mezi hladinami vitaminu D a stresem/depresí toto tvrzení jenom potvrzuje. Vitamin D se totiž v těle chová jako hormon, který ovlivňuje řadu tkání a receptory pro vitamin D se objevují i v našem mozku.

Vitamin D se tak zkoumá i ve vztahu k mozkovým funkcím. Nedávná meta‑analýza u lidí tak prokázala, že suplementace vitaminem D může zlepšovat míru deprese. Efekt vitaminu D byl podle autorů studie srovnatelný s účinky antidepresiv.  Zdrojem vitaminu D je v prvé řadě přímé sluneční záření (nikoliv přes okno), kterého však není po celý rok v naší oblasti dostatek. Proto může být velmi důležité nepodceňovat příjem vitaminu D z doplňku stravy

Omega‑3 mastné kyseliny

Pro podporu dobré nálady jsou i esenciální mastné kyseliny omega‑3 EPA a DHA. Tyto mastné kyseliny jsou totiž přirozenou součástí membrán buněk mozku a jsou pro jeho správnou funkci nepostradatelné. Mezi zdroje s vysokým % těchto kyselin patří lněná semínka či chia semínka, která jsou součástí zrninových směsí paputo.cz

 

PROBIOTIKA A PREBIOTIKA:

- kvalitní probiotika by měla odpovídat trávicímu traktu papoušků a měla by obsahovat nejlépe minimálně 3 druhy probitických kmenů.  Bohužel probiotika fungují zhruba jen 10 dní po ukončení jejich požívání (sami se dál nemnoží) a je tedy je u některých jedinců podávat neustále, pokud sami nedisponují kvalitním osídlením střev a bez uměla podávaných probiotik mají ihned zažívací potíže.  PREBIOTIKA - potrava pro probiotika ovlivňuje jejich množství ve střevech a jejich kmenové zastoupení. Je vhodné podávat hojně byliny, zeleninu a divoké plody nejlépe v domácí nebo v BIO kvalitě. 

(zdroj: https://aktin.cz/trapi-vas-spatna-nalada-a-stres-poznejte-potraviny-ktere-s-nimi-zatoci,  The Brain-Gut-Microbiome Axis - PMC (nih.gov),  How to increase serotonin in the human brain without drugs - PMC (nih.gov)....)

 

VÍCE NA https://www.paputo.cz/jak-nakupovat/

 

Detailní informace

Detailní popis produktu

DALŠÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ kondici papouška:

 

Škubání, nervozita, agresivita, nechutenství, špatná kvalita peří

 

KLIDNÝ ODPOČINEK
Škubání, nervozita, agresivita, nechutenství, špatná kvalita peří – i takto se může projevit nekvalitní odpočinek. Podobně jako je pro zdraví papouška nezbytné slunce, voda, vzduch, stejně tak důležitým faktorem je dostatek kvalitního odpočinku- respektive klidného a ničím nerušeného spánku.
Jako průměrná doba, kterou papoušek pro spánek potřebuje, se uvádí 10-12 hodin (dle druhu). Avšak není důležitá jen kvantita, ale i kvalita. A zde se dostáváme k častým chybám některých majitelů papoušků. Papoušci mají více vyvinuté smysly, a proto pro něj mohou být některé podněty, které my již nevnímáme, velmi rušivé a dokážeme tím znepříjemnit spánek nejen svým opeřeným spolubydlícím.


TELEVIZE/POČÍTAČ/RÁDIO/TISKÁRNA

Asi nejčastějším problémem je, když papoušek obývá se svým majitelem pouze jednu místnost a je tedy nucen se přizpůsobit dennímu rytmu majitele, který například sleduje do pozdních nočních hodin televizi či počítač. Zde opravdu doporučuji pokusit se nastolit určitá pravidla a po 22hod minimalizovat vznik rušivých činností. Obdobně zařízení jako mobilní telefon, router a ostatní Wifi modemy- stejně jako lidem, ani papouškům nesvědčí neustálý vliv různých frekvencí.


ELEKTROSPOTŘEBIČE
Všechny elektrospotřebiče by měly být zcela vypnuty ze zásuvky (neboť i v úsporném režimu vytvářejí elektromagnetické pole či nepříjemné zvuky, pachy, výpary). V žádném případě by papoušek neměl být umístěn v kleci na mrazáku či ledničce (z výše uvedeného a i vzhledem k otřesům při zapínání/vypínaní motoru chladící jednotky)


SVĚTLO ČI HÝBAJÍCÍ SE STÍNY
Papouška by neměla rušit různá blikající a jiná světla, jak v místnosti tak ale i z ulice (např. světlomety projíždějících aut, pouliční lampy apd.) Šišinka mozková (epifýza) je jedním z orgánů, který podává mozku informace o stavu světla (intenzitě a vlnové délce). Jestliže je vše tak jak má být a v noci nastane dostatečně dlouhá úplná tma, začne epifýza produkovat hormon melatonin, který kromě rozmnožování nepřímo ovlivňuje například i kvalitu peří.


TEPLOTA A VLHKOST
Ideálně by přes noc mělo být o něco chladněji a vlhčeji než přes den, ale v žádném případě nenechávejte přes noc u papoušků puštěnou čističku nebo zvlhčovač vzduchu. Potřebnou vlhkost mohou pomoci vytvořit ručníky namočené ve vodě s mořskou solí (1 lžíce mořské soli na 1 litr vody) nebo obyčejné (zabezpečené) nádoby s mořskou vodou - odpařovače.


NOČNÍ PREDÁTOŘI
Kočky a ostatní dravci pohybující se v noci v blízkosti „spící“ zóny. I když se domníváte, že o nich papoušek neví, protože je nevidí, může být jejich přítomnost papouškem vnímána i díky jeho čichu či sluchu.


OTEVŘENÝ PROSTOR A PRŮVAN
Ze všech stran otevřený prostor (například klec uprostřed místnosti) navozuje pocit nebezpečí a stresu. Někteří papoušci mohou dokonce trpět agorafobií (strach z otevřených prostor), neboť se nemohou nikde schovat před případným predátorem. Ideálně by klec alespoň na noc měla být ze tří stran zakryta vodným prodyšným neprůsvitným typem přehozu či obložení. Průvan je často opomíjeným avšak velmi důležitým faktorem. Zkuste například v místech, kde papoušek tráví více času zavěsit tenký proužek papíru a pozorovat, zda se v průběhu dne nehýbe.


BIDLO
Pro kvalitní odpočinek je nezbytné správně vybrané bidlo. Zde má největší vliv jak zvolený materiál, tak i průměr, délka a způsob upevnění. Bidlo by mělo mít průměr odpovídající velikosti běháku papouška, aby ho mohl pevně obejmout a přitom se protichůdné běháky nedotýkaly. Vhodná je přírodní větev s mírně se měnícím průměrem, aby si papoušek sám vybral vyhovující šíři. Povrch by neměl být klouzavý, ostrý nebo takový aby způsoboval otlaky (není vhodné mít pouze brusné bidlo jako jedinou možnost odpočinku). Ideálním stavem je několik přírodních bidel s odpovídajícím, mírně se měnícím průměrem, z nichž je alespoň jedno uchyceno pouze částečně a simuluje tak houpající se větev – čímž papoušek aktivuje hluboké svalstvo.


CIGARETOVÝ KOUŘ
Dým vycházející z kuřiva obsahuje až 4000 chemických substancí - hořením (pyrolýzou) látek v cigaretě se mění chemické složení látek. Nejznámější jsou pyridinové alkaloidy (nikotin), toxické plyny (oxid uhelnatý, kyanovodík), nitrosaminy, polycyklické uhlovodíky, těžké kovy nikl, kadmium, polonium, arsen) či pevné částice (dehet). Mikročástice ulpívají na oblečení a na rukou, takže se papoušek kontaminuje i když už zrovna nekouříte.


SVÍČKY, VONNÉ TYČINKY, KVĚTINY, AROMALAMPY A OSVĚŽOVAČE VZDUCHU
Papoušci jsou mnohem citlivější na pachy a chemické látky ve výparech. Při používání výše uvedených produktů bychom měli mít na paměti, že papoušek je mnohem menší než my a má rychlejší a odlišný způsob dýchání. Nadneseně by se dalo říci, jak by se asi člověku líbilo, když by si mu v ložnici někdo zapálil například 10 vonných tyčinek najednou.


PERFLUOROKARBONY (PFC) - PERFLUOROOKTANOVÁ KYSELINA (PFOA)
Perfluorokarbony jsou prakticky ve všem kolem nás. Najdeme je nejen na nádobí či kuchyňských spotřebičích (nepřilnavé povrchy jako teflon – pánve, toustovače, fény, sporáky, žehličky, fritézy), ale i na dalších běžně používaných věcech jako oblečení /obuvi, kobercích, taškách a dalších.
Perfluorooktanová kyselina (PFOA) se nalézá u většiny přípravků pro impregnaci. PFOA se hromadí v krvi, játrech a ledvinách. Byly prokázány negativní vlivy na trávící a nervový systém, játra, ledviny, zvýšená mortalita mláďat, narušení rovnováhy hormonů štítné žlázy a celkově poruchy imunitního systému
Nedávný případ smrti několika doma chovaných papoušků, kteří uhynuli poté, co majitel provedl impregnaci zimního oblečení.


FTALÁTY:
Jedná se o změkčovadla v průmyslu využívaná například pro výrobu PVC (polyvinylchloridu). V materiálu nejsou pevně vázány, a proto se pomalu uvolňují do okolního prostředí. Mezi toxické a nejčastěji se vyskytující ftaláty patří di-n-butyl ftalát (DBP) a di-2-ethylhexyl ftalát (DEHP).
Podlahové krytiny, hračky, obalový materiál (např. určených i pro styk s potravinami), izolační folie, zdravotnický materiál – to je jen zlomek toho, kde se díky změkčovadlům využívaným k výrobě tohoto materiálu můžeme setkat s ftaláty nebo adipáty či citráty. Při dlouhodobém působení tyto látky negativně ovlivňují především na játra, ledviny a na nervový, reprodukční, imunitní systém.
Měli bychom tedy vždy pečlivě kontrolovat, z čeho přesně jsou vyrobeny například hračky, bidla, kšíry, přehozy, klece, krabice a ostatní výrobky se kterými papoušek denně přichází do kontaktu, jejichž výpary může vdechovat či povrchy okousávat nebo olizovat.