Proč si papoušek škube peří? Často nejde o „hlavu“, ale o misku s krmením

Proč si papoušek škube peří? Často nejde o „hlavu“, ale o misku s krmením

Když majitel najde v kleci první vytrhaná pírka, většinou ho jako první napadne stres, nuda nebo smutek. Psychika sice hraje obrovskou roli, ale moderní veterinární medicína ukazuje, že za psychickou nepohodou papoušků se velmi často skrývá hlubší problém ve výživě.

Pokud tělo nefunguje správně na biochemické úrovni, papoušek se cítí v nepohodě, je podrážděný nebo úzkostný – a sebedestrukce v podobě škubání je pak jen logickým vyústěním.

1. Past jménem vitamín D3 a vápníkový deficit

Jedním z největších viníků je nedostatek vitamínu D3. Papoušci v domácím prostředí často nemají přístup k přímému slunečnímu záření (sklo v okně UV záření blokuje), což vede k selhání syntézy tohoto vitamínu.

Vitamín D3 je přitom klíčovým dirigentem, který určuje, jak tělo naloží s vápníkem. Pokud chybí D3, dochází k rozvratu hospodaření s vápníkem a hořčíkem. Tato trojice (spolu s dalšími stopovými prvky) musí fungovat v dokonalé synergii.

• Hořčík je přírodní „uklidňovák“ pro nervovou soustavu.
• Vápník je nezbytný pro přenos nervových vzruchů.

Pokud jsou tyto látky v deficitu, papoušek se stává nervózním a hyperaktivním. Řešením je doplňování minerálů v tzv. chelátové vazbě. Ta je pro tělo papouška nejpřirozenější a nejsnadněji vstřebatelná – na rozdíl od levných anorganických solí, které tělem často jen projdou bez užitku.

2. Energetický přebytek: Cukry a „neviditelný“ stres jater

Další častou chybou je snaha papouškovi dopřát „to nejlepší“ v podobě velkého množství sladkého ovoce. Klasickým příkladem je hroznové víno.

Ačkoliv ho papoušci milují, obsahuje obrovské množství jednoduchých cukrů (sacharidů). To vede k:

• Prudkým výkyvům krevního cukru: Papoušek zažívá návaly energie následované únavou a podrážděností.
• Zatížení jater: Nadbytek cukrů se ukládá v játrech ve formě tuku (ztučnění jater neboli lipidóza). Bolestivost nebo tlak v oblasti jater může papouška dráždit natolik, že si začne vyškubávat peří právě v oblasti břicha.

3. Příliš mnoho energie, málo využití

V zajetí papoušci často dostávají stravu bohatou na energii (ořechy, slunečnice/ dýně/kardy/semenec, ovoce, buráky = lušteniny, ), ale nemají šanci tuto energii spálit celodenním letem za potravou. Tento energetický přebytek se pak mění v hromadění vnitřní frustrace. Papoušek doslova „neví, co s sebou“, a tak začne svou energii ventilovat sebepoškozováním.

Jak z toho ven?

Škubání peří vyžaduje komplexní přístup. Místo okamžitého nasazování psychofarmak se nejdříve zaměřte na:

1. Optimalizaci jídelníčku: Omezte sladké ovoce (hrozny, banány, jablka…) a nahraďte je zeleninou a bylinkami.
2. Kvalitní suplementaci: Zajistěte přísun vitamínu D3 (speciální UV lampy nebo doplňky) a minerálů v chelátové formě.
3. Podporu jater: Bylinky jako je pampeliška s kořenem mohou pomoci s regenerací přetíženého organismu.

Pamatujte, že zdravé peří začíná uvnitř těla. Když bude mít papoušek v rovnováze hladinu minerálů a krevního cukru, jeho psychika se často uklidní sama od sebe.

 

Škubání papoušků: Komplexní průvodce nápravou (od detoxu po správné bydlení)

Škubání peří není diagnóza, je to příznak. Pokud chceme papouškovi skutečně pomoci, musíme se na jeho život podívat jako na celek – od chemických procesů ve střevě až po bezpečí jeho klece. Zde je 8 pilířů, které tvoří základ úspěšné léčby a regenerace.

1. Radikální stopka cukrům a lepku

Prvním krokem je eliminace všeho, co „krmí“ záněty a kvasinky v těle.

• Žádné sladké: Vyřaďte veškeré ovoce, doslazované pamlsky a pozor i na doplňky stravy, které obsahují cukry (pamlsky, pelety,,,).
• Pozor na granule: Mnoho komerčních granulí obsahuje lepek, který dráždí střevo. Čtěte složení a vyhněte se pšenici i špaldě.

2. Očista trávicího traktu

Střevo je centrem imunity i psychiky. Pokud je zanesené kvasinkami nebo zbytky antibiotik, papoušek nemůže být v klidu.

• K detoxikaci využijte HUMAC či Bioaktivní uhlí (přírodní huminové kyseliny), které na sebe vážou toxiny.
• Vsaďte na sílu přírody v podobě oregana nebo specializovaných přírodních produktů (např. Papendo), které pomáhají udržet střevo bez patogenů.

3. Podpora trávení a B-komplex

Aby tělo dokázalo živiny správně zpracovat, potřebuje pomocníky. Sušené pivovarské kvasnice jsou vynikajícím zdrojem přírodních vitamínů skupiny B a enzymů, které podporují zdravé trávení a zklidňují nervovou soustavu.

4. Minerály v té nejlepší formě

Zapomeňte na obyčejné vápníkové bloky. Papoušek potřebuje vápník a hořčík v organické/chelátové vazbě (např. produkt Organica), které tělo skutečně využije. K tomu je naprosto nezbytný organický vitamín D3, bez kterého se minerály do kostí a tkání nedostanou.

5. Ozdravení mikrobiomu „po staru“

Přirozená probiotika najde papoušek v zemi. Skvělým tipem je vytvořit „hrabaniště“: do starého pekáče nebo květináče dejte čistou zeminu a nechte v ní naklíčit a vyrůst zbytky zrnin. Papoušek při hrabání v zemi získá důležité půdní bakterie, které přirozeně osídlí jeho střevo a posílí imunitu.

6. Přísná kontrola směsí (Pozor na skryté hrozby)

Ne každé krmivo je kvalitní. Pečlivě studujte složení a hledejte směsi bez arašídů, kukuřice, sóji a pšenice  ( 4 nejčastější zdroje plísní). Podrobné návody, co (ne)hledat ve složení, najdete na paputo.cz.

7. Stop chemii a konzervantům

Tělo papouška je velmi citlivé na syntetické látky. Hlídejte, zda krmivo nebo doplňky neobsahují:

• Konzervanty: Benzoan sodný (E211), sorban draselný (E202)….
• Barviva a sladidla: Maltodextrin….
• Siřičitany: E220–E228 (často v sušeném ovoci)…

8. Bezpečný domov bez průvanu a nití

Psychiku ovlivňuje i pocit bezpečí.

• Umístění: Klec by měla být v rohu nebo výklenku, aby měl papoušek krytá záda. Nesmí být v průvanu od oken či dveří.
• Hračky: Vyhoďte vše, co obsahuje bavlněná vlákna a nitě (nebezpečí pozření a ucpání volete) nebo kovy a slitiny neznámého původu (riziko otravy těžkými kovy).

 

KLIDNÝ ODPOČINEK
Škubání, nervozita, agresivita, nechutenství, špatná kvalita peří – i takto se může projevit nekvalitní odpočinek. Podobně jako je pro zdraví papouška nezbytné slunce, voda, vzduch, stejně tak důležitým faktorem je dostatek kvalitního odpočinku- respektive klidného a ničím nerušeného spánku.
Jako průměrná doba, kterou papoušek pro spánek potřebuje, se uvádí 10-12 hodin (dle druhu). Avšak není důležitá jen kvantita, ale i kvalita. A zde se dostáváme k častým chybám některých majitelů papoušků. Papoušci mají více vyvinuté smysly, a proto pro něj mohou být některé podněty, které my již nevnímáme, velmi rušivé a dokážeme tím znepříjemnit spánek nejen svým opeřeným spolubydlícím.

TELEVIZE/POČÍTAČ/RÁDIO/TISKÁRNA

Asi nejčastějším problémem je, když papoušek obývá se svým majitelem pouze jednu místnost a je tedy nucen se přizpůsobit dennímu rytmu majitele, který například sleduje do pozdních nočních hodin televizi či počítač. Zde opravdu doporučuji pokusit se nastolit určitá pravidla a po 22hod minimalizovat vznik rušivých činností. Obdobně zařízení jako mobilní telefon, router a ostatní Wifi modemy- stejně jako lidem, ani papouškům nesvědčí neustálý vliv různých frekvencí.

ELEKTROSPOTŘEBIČE
Všechny elektrospotřebiče by měly být zcela vypnuty ze zásuvky (neboť i v úsporném režimu vytvářejí elektromagnetické pole či nepříjemné zvuky, pachy, výpary). V žádném případě by papoušek neměl být umístěn v kleci na mrazáku či ledničce (z výše uvedeného a i vzhledem k otřesům při zapínání/vypínaní motoru chladící jednotky)

SVĚTLO ČI HÝBAJÍCÍ SE STÍNY
Papouška by neměla rušit různá blikající a jiná světla, jak v místnosti tak ale i z ulice (např. světlomety projíždějících aut, pouliční lampy apd.) Šišinka mozková (epifýza) je jedním z orgánů, který podává mozku informace o stavu světla (intenzitě a vlnové délce). Jestliže je vše tak jak má být a v noci nastane dostatečně dlouhá úplná tma, začne epifýza produkovat hormon melatonin, který kromě rozmnožování nepřímo ovlivňuje například i kvalitu peří.

TEPLOTA A VLHKOST
Ideálně by přes noc mělo být o něco chladněji a vlhčeji než přes den, ale v žádném případě nenechávejte přes noc u papoušků puštěnou čističku nebo zvlhčovač vzduchu. Potřebnou vlhkost mohou pomoci vytvořit ručníky namočené ve vodě s mořskou solí (1 lžíce mořské soli na 1 litr vody) nebo obyčejné (zabezpečené) nádoby s mořskou vodou - odpařovače.

NOČNÍ PREDÁTOŘI
Kočky a ostatní dravci pohybující se v noci v blízkosti „spící“ zóny. I když se domníváte, že o nich papoušek neví, protože je nevidí, může být jejich přítomnost papouškem vnímána i díky jeho čichu či sluchu.

OTEVŘENÝ PROSTOR A PRŮVAN
Ze všech stran otevřený prostor (například klec uprostřed místnosti) navozuje pocit nebezpečí a stresu. Někteří papoušci mohou dokonce trpět agorafobií (strach z otevřených prostor), neboť se nemohou nikde schovat před případným predátorem. Ideálně by klec alespoň na noc měla být ze tří stran zakryta vodným prodyšným neprůsvitným typem přehozu či obložení. Průvan je často opomíjeným avšak velmi důležitým faktorem. Zkuste například v místech, kde papoušek tráví více času zavěsit tenký proužek papíru a pozorovat, zda se v průběhu dne nehýbe.

BIDLO
Pro kvalitní odpočinek je nezbytné správně vybrané bidlo. Zde má největší vliv jak zvolený materiál, tak i průměr, délka a způsob upevnění. Bidlo by mělo mít průměr odpovídající velikosti běháku papouška, aby ho mohl pevně obejmout a přitom se protichůdné běháky nedotýkaly. Vhodná je přírodní větev s mírně se měnícím průměrem, aby si papoušek sám vybral vyhovující šíři. Povrch by neměl být klouzavý, ostrý nebo takový aby způsoboval otlaky (není vhodné mít pouze brusné bidlo jako jedinou možnost odpočinku). Ideálním stavem je několik přírodních bidel s odpovídajícím, mírně se měnícím průměrem, z nichž je alespoň jedno uchyceno pouze částečně a simuluje tak houpající se větev – čímž papoušek aktivuje hluboké svalstvo.

CIGARETOVÝ KOUŘ
Dým vycházející z kuřiva obsahuje až 4000 chemických substancí - hořením (pyrolýzou) látek v cigaretě se mění chemické složení látek. Nejznámější jsou pyridinové alkaloidy (nikotin), toxické plyny (oxid uhelnatý, kyanovodík), nitrosaminy, polycyklické uhlovodíky, těžké kovy nikl, kadmium, polonium, arsen) či pevné částice (dehet). Mikročástice ulpívají na oblečení a na rukou, takže se papoušek kontaminuje i když už zrovna nekouříte.

SVÍČKY, VONNÉ TYČINKY, KVĚTINY, AROMALAMPY A OSVĚŽOVAČE VZDUCHU
Papoušci jsou mnohem citlivější na pachy a chemické látky ve výparech. Při používání výše uvedených produktů bychom měli mít na paměti, že papoušek je mnohem menší než my a má rychlejší a odlišný způsob dýchání. Nadneseně by se dalo říci, jak by se asi člověku líbilo, když by si mu v ložnici někdo zapálil například 10 vonných tyčinek najednou.

PERFLUOROKARBONY (PFC) - PERFLUOROOKTANOVÁ KYSELINA (PFOA)
Perfluorokarbony jsou prakticky ve všem kolem nás. Najdeme je nejen na nádobí či kuchyňských spotřebičích (nepřilnavé povrchy jako teflon – pánve, toustovače, fény, sporáky, žehličky, fritézy), ale i na dalších běžně používaných věcech jako oblečení /obuvi, kobercích, taškách a dalších.
Perfluorooktanová kyselina (PFOA) se nalézá u většiny přípravků pro impregnaci. PFOA se hromadí v krvi, játrech a ledvinách. Byly prokázány negativní vlivy na trávící a nervový systém, játra, ledviny, zvýšená mortalita mláďat, narušení rovnováhy hormonů štítné žlázy a celkově poruchy imunitního systému
Nedávný případ smrti několika doma chovaných papoušků, kteří uhynuli poté, co majitel provedl impregnaci zimního oblečení.

FTALÁTY:
Jedná se o změkčovadla v průmyslu využívaná například pro výrobu PVC (polyvinylchloridu). V materiálu nejsou pevně vázány, a proto se pomalu uvolňují do okolního prostředí. Mezi toxické a nejčastěji se vyskytující ftaláty patří di-n-butyl ftalát (DBP) a di-2-ethylhexyl ftalát (DEHP).
Podlahové krytiny, hračky, obalový materiál (např. určených i pro styk s potravinami), izolační folie, zdravotnický materiál – to je jen zlomek toho, kde se díky změkčovadlům využívaným k výrobě tohoto materiálu můžeme setkat s ftaláty nebo adipáty či citráty. Při dlouhodobém působení tyto látky negativně ovlivňují především na játra, ledviny a na nervový, reprodukční, imunitní systém.
Měli bychom tedy vždy pečlivě kontrolovat, z čeho přesně jsou vyrobeny například hračky, bidla, kšíry, přehozy, klece, krabice a ostatní výrobky se kterými papoušek denně přichází do kontaktu, jejichž výpary může vdechovat či povrchy okousávat nebo olizovat.

 

Proč často nefungují vitaminy/ minerály " do vody" ?

1) látky těžší než voda klesají na dno 

2) některé látky reagují s kovy ( kovová miska) či chlorem ve vodě

3) většinou se jedná o pouze základní látky

4) vitamíny A, D, E, K jsou rozpustné v tucích - nikoliv ve vodě ( pozor i na jejich předávkování - viz výše

 A jiné další faktory...

 !!!!!  Pro jídelníček papouška NEDOPORUČUJI tyto pochutiny:

   - avokádo, kávu, vařené vejce, buráky, mléčné výrobky, cukr, med*, vařené maso/kosti, uzeniny, rohlíky, strouhanku, piškoty, čaj, čokoládu, xylitol !!! a ostatní lidské jídlo – prostě lidské jídlo jim nepatří.

 - pochutiny či krmiva s přidanými cukry, konzervanty a umělými barvivy (můžete nalézt např : některé granule, tyčinky, pamlsky, piškoty a další)

Nadměrný přísun cukrů včetně jednoduchých cukrů ve zrálem nebo přezrálém ovoci ( i sušeného) jako je: hroznové víno !!! (rozinky), *banány, ale i přezrálé *třešně, hrušky, *mango, liči, *fíky, jablka ( sladké ovoce = zátěž pro játra, překyselení organismu, odplavení minerálů....)

Dále ani rajčata, cibule nebo suché (nenaklíčené/nenamočené) luštěniny (hemaglutininy (fytohemaglu­tininy) – lektiny, které vyvolávají aglutinaci červených krvinek, ale také bolesti břicha a průjmy, dále také disponují inhibitory trypsinu, které narušují vstřebává­ní a využití bílkovin, přítomny jsou i toxické abiogenní aminokyseliny (kanavalin), v neodhořčené sóje jsou také strumigeny, které mohou narušovat činnost štít­né žlázy.) či citrusové plody nepatří mezi vhodné pochutiny pro papouška. Stejně tak pozor na kukuřici či hrášek, který obsahuje vysoké % škrobů = cukrů.  

Dále nedoporučuji: upravovat složky jídelníčku tepelnou úpravou nad 42 stupňů (vaření, pečení, …) neboť dochází ke zničení enzymů či některých termolabilních živin či přeměně živin např. k denaturaci bílkoviny

 Upozornění: Nadbytek tuků, bílkovin, cukrů, ale i jiných živin může způsobit přetížení vnitřních orgánů (ledvin, jater…..) dále postupem času ovlivní i hormonální systém a může tedy vést i ke změně nálad, neklidu, agresivitě apod... Jejich nadbytek bohužel podporuje i úbytek minerálů, který opět vede k různým poruchám (odvápnění, překyselení, nadýmání, zvracení, průjem, svědění kůže, škubání, ale i namnožení kvasinek nebo bakterií v zažívacím traktu).

Pozor na časté podávání krmiva s větším množstvím oxalátů - jedná se zejména o špenát, reveň (rebarboru), červenou řepu, fazole….. – zabraňují vstřebávání vápníku.

( *vyjma potravních specialistů)

 

Naopak doporučuji:

plody jako: hloh, jeřabina červená a černá, rakytník, moruše, mochyně, občas goji, bezinky, šípky, ostružiny, maliny, borůvky, rybíz, maliny, , schizandra, granátové jablko a dostatek zeleniny a bylin jako je pampeliška, řebříček, jitrocel, sedmikráska, meduňka, ptačinec a další. Stejně tak jako dostatek větví, šišek, dřívek k okusu (viz výživové plány)